Nevím, jak to máte s oblibou ročních období vy, ale pro mě včera začal nejkrásnější měsíc roku. První den měsíce května má spoustu různých podob. Někdo vyráží o Filipojakubské noci hledat poklady či sbírat byliny. Jiní slaví Beltain a v duchu keltských tradic zapalují očistné ohně a přejí si plodný rok (případně se pokoušejí počít „božské“ dítě“). Také křesťané vnímali oheň jako očistu a o Valpružině noci na hranici symbolicky pálili čarodějnice. Ale protože se jednalo hlavně o svátek plodnosti, většinou měly rituály sexuální podtext. To se nelíbilo ani církvi, ani později komunistům. Takže ze svých dětských let mám první máj spojený s oslavou Svátku práce a prvomájovým průvodem, kam jsem musela v pionýrském kroji, i když třeba sněžilo. V 6 hodin ráno vyrazila do ulic řízná dechovka, aby někdo náhodou nezaspal. Jistil to obecní rozhlas, který vzbudil i toho, kdo dechovku neslyšel. V 8 hodin už jsme byli na seřadišti v ulici Na Jízdárně a ti méně šťastní z nás vyfasovali vlajky nebo transparenty, což znamenalo, že budou muset zůstat na náměstí až do skončení všech projevů oslavujících Komunistickou stranu Československa, kdežto my ostatní jsme se s mávátkem v podpaží postupně vytratili do cukrárny. Jednou jsem měla zvlášť smůlu – vybrali mě na tribunu, dostala jsem do rukou bílou holubici a na závěr projevů po skončení hymny jsem ji měla vypustit. Plán to byl efektní, ale já měla strach, že mi holubice uletí dřív, takže jsem ji svírala víc, než bylo zdrávo. Chudák holubice pak místo toho, aby symbolizovala mír a svobodu, sedla hned před tribunou na zem a chvíli si rovnala svá pomačkaná křídla, než odletěla. Táta se mi doma smál, že je to předzvěst pádu komunistů a že mě za to budou popotahovat 
.
Sexuální podtext se však v utajení objevoval i tenkrát. V noci vyráželi mladí s plechovkou bílé barvy nebo vápna, aby na chodník před dům napsali tajuplné vzkazy. U nás před domem, jelikož sousedovic dcera Marta byla o dost starší, než já, se jeden rok objevilo : MP + LM = VL. Takže přísný otec Marty hned zjistil, že ten Musilovic kluk mu chodí za nezletilou dcerou a celá ulice ví, že je to Velká Láska! Nápisy ale nebyly jen o lásce, občas se objevilo i něco politického, a tak leckterý komunista raději celou noc hlídkoval, aby ráno nemusel zamalovávat „Ať žije Dubček“ nebo „Husák je vůl“. Nepodařilo se vymýtit ani soupeření omladiny v hlídání májky. Ještě cestou na seřadiště prvomájového průvodu jsme viděli doutnající oheň u májky, její „hlídače“ už ale Veřejná bezpečnost rozehnala.
Pro hodně lidí je večer před 1. květnem příležitost se sejít s přáteli (ideálně u ohně a s kytarou), patří k tomu i dobré jídlo a pití. (Někdo tedy nepotřebuje ani oheň, ani kytaru, hlavně, že je dost alkoholu 
). Pro mnohé neodmyslitelně patří k prvnímu máji políbení pod rozkvetlou třešní nebo pod břízou.
Ať už slavíte Beltain nebo Svátek práce nebo využijete volný den k výletu s rodinou či odpočinku, přeji vám, abyste uměli vnímat krásu těch stovek odstínů zelené barvy, cítili ve vzduchu vůni jara, slyšeli zpěv ptáků a bzukot včel …. a abyste se z toho všeho mohli ve zdraví radovat. A aby i pro vás byl květen „lásky čas“!
Zpět na výpis aktualit
